WiseME
Online kurz
Modul 3: Psychologické a emoční reakce na dezinformace
Úroveň – středně pokročilá
Vítejte, učitelé!
Psychologické a emoční reakce na dezinformace
Tento modul si klade za cíl vybavit učitele znalostmi a strategiemi, které jim pomohou žákům ve věku 12–17 let porozumět složitosti emočních aspektů používání sociálních sítí a lépe se v nich orientovat. Zaměříme se na kognitivní zkreslení, manipulační techniky, jako je nálepkování, a význam mindfulness (všímavosti) při rozvíjení emoční odolnosti v digitálním věku. Klíčovými tématy jsou význam sebereflexe a sociálního uvědomění, zodpovědného rozhodování a vztahových dovedností v rámci konceptu sociálně-emočního učení (SEL).
STRUKTURA
CÍLE
ČÁST 1: POROZUMĚNÍ EMOČNÍM DOPADŮM DEZINFORMACÍ A JEJICH VLIVU
Média historicky hrála klíčovou roli v šíření dezinformací – například v období 15.–17. století umožnil knihtisk masové šíření nepodložených obvinění z čarodějnictví, což vedlo ke strachu a pronásledování. Podobně moderní sociální sítě urychlují šíření dezinformací k obrovskému publiku, často bez kontroly.
Ve vztahu k naší rostoucí schopnosti sdílet informace prostřednictvím sociálních sítí výzkumy (Soroush et al., 2028) ukazují, že:
Konfirmační zkreslení nás vede k tomu:
VYHLEDÁVAT převážně/pouze informace, které potvrzují náš pohled (selektivní expozice)
VNÍMAT informace hlavně tak, aby potvrzovaly náš pohled (lidé díky konfirmačnímu zkreslení „slyší“ jen některé části sdělení/informací a ignorují ty, které nezapadají do jejich představy). Tento aspekt je zásadní pro pochopení toho, že konfirmační zkreslení zkresluje to, co ve skutečnosti vidíme (vnímáme), a tím i informace, které získáváme a pamatujeme si. (selektivní expozice)
INTERPRETOVAT informace tak, aby podpořily náš pohled. Opomíjíme nebo zlehčujeme informace, které jsou s naším názorem v rozporu, nebo si je racionálně „převyprávíme“ tak, aby náš pohled podporovaly.
Role manipulačních technik při víře v nepravdivé zprávy a jejich sdílení
Manipulační techniky hrají klíčovou roli v úspěšném šíření dezinformací a falešných zpráv na sociálních sítích. Jsou navrženy tak, aby zneužívaly naše základní kognitivní procesy a využívaly naše zkreslení prostřednictvím emoční a racionalizační manipulace.
Příklad 1: Extrémním příkladem přesouvání viny (scapegoating) je přístup nacistického režimu, který obviňoval a dělal z Židů obětní beránky. Jde o historický příklad manipulační techniky používané k podněcování rozdělení společnosti a nenávisti. Tím, že byli Židé vykreslováni jako příčina společenských problémů – například ekonomických potíží nebo politické nestability – je nacisté dehumanizovali a odvedli pozornost od vlastních selhání. Tato strategie hledání viníka nejen sjednotila jejich přívržence proti „společnému nepříteli“, ale také ospravedlňovala diskriminační politiku a násilí. Jde o zásadní lekci v tom, jak mohou dezinformace a emoční manipulace vést k nebezpečným ideologiím a činům. Bohužel podobné tendence můžeme pozorovat i u dnešních politiků (např. obviňování migrantů, obviňování Zelené dohody EU apod.).
Příklad 2 ze školního prostředí:
Obviňování někoho, když tým dostane špatnou známku za školní projekt, například slovy:
– „Je to celé tvoje vina, že jsme propadli!“
– „Vůbec jsi na tom nepracoval/a!“
V této situaci používá obviňující žák svého spolužáka jako obětního beránka, aby odvedl pozornost od odpovědnosti celého týmu.
Místo aby uznal, že šlo o týmovou práci a že každý nesl část odpovědnosti, je veškerá vina nespravedlivě přenesena na jednoho člověka.
Tím se situace zjednodušuje a skutečné problémy zůstávají nepojmenované a neřešené.
Negativní psychologické dopady používání sociálních sítí na dospívající
Psychologické dopady a možná rizika spojená s používáním TikToku a dalších sociálních sítí, zejména pro dospívající:
ČÁST 2: BUDOVÁNÍ EMOČNÍ ODOLNOSTI VŮČI DEZINFORMACÍM
Strategie zvládání emočních reakcí na dezinformace
Překonávání zkreslení a manipulace vyžaduje vědomé jednání a sebereflexi.
Rozvoj emoční inteligence a mindfulness (všímavosti) může posilovat odolnost vůči dezinformacím a podporovat zodpovědné rozhodování.
Sociálně-emoční učení (SEL)
Social-emotional learning (SEL) is a well-designed approach for conceptualising and developing skills for emotional awareness, empathy, and conscious decision-making.
SEL consists of five main components:
ČÁST 3: PRAKTICKÉ AKTIVITY PRO ŽÁKY
Tato část představuje dvě poutavé aktivity – jednu bez digitálních technologií a jednu online –, které lze realizovat v rámci vyučovacích hodin a které podporují zážitkové učení i digitální zapojení žáků.
